Přeskočit na hlavní obsah

Rok v Canmore

Jednoho dne tak skypuju s našima a oni mi říkají:"Víš že dneska to je rok, co jsi v Kanadě!"
Uvažuju, co bych k tomu napsal. Ne že bych nechtěl nebo neměl co. Ale je toho hodně. Hodně dobrého i toho druhého, z čeho se člověk učí. Perfektní lidi, které jsem tady poznal i staří kamarádi. Asi osm prací, o kterých se mi ani nesnilo, že někdy budu dělat a to v dobrém i špatném. Pěkná místa, kam jsem se podíval a všechna legrace, kterou jsem si užil. Super lezení, které mi tady místní ukázali.
To všechno v jednom roce. 
Kamarádi noví i staří, všem vám děkuju za pomoc, kterou jste mi tady poskytli!
Pro dnešek se netradičně s textem držím zpět a nechávám to na fotkách...

Listopad - první seznámení se skálou v Rockies


Nejlevnější a taky nejhnusnější pivo. A kulečník za dolar a čtvrťák. To je Canmore Legion
Prosinec - mrazivá krása Canmore
Jízda se psím spřežením. Jeden z mých prvních jobů v Kanadě. 
Leden a první krůčky na skialpech...
Panorama po cestě do práce
I v lednu si člověk zaleze a nemusí kvůli tomu jet do Thajska nebo Španělska. Stačí si počkat na teplý vítr Chinook a slunce...
Únor a první nakouknutí do těžkých cest na Lookoutu. (Photy by Greg)
Březen a další z řady klasických Working Holiday prací - snowshovelling

Duben a další job - tentokrát na stavbě s tesařema
Ukazujeme s Honzou Kanaďanům jak to dělaj češi - výlet do Skaha
 Vítek dobývá svou první vícedélku ve Skaha
Parta hic ve Skaha
Zdenda si pochutnává na první cestě na Yamnusce
Další flek, tentokrát server na svatbách. Kohopak to nepotkám v kuchyni. Dva inženýři dělaj kariéru v Kanadě.
Květen. Parta čechů na King's Creek Ridge i s Pepou, který se za náma přijel podívat.
Jeden den v Kanadě, který začal velkou kocovinou a skončil nejhorší šichtou v historii. Z placu zpět do dishpitu za minimálku. Ale zase si to budem pamatovat na furt. Jo a přes den jsme stihli vyběhnout na Lookout a vylézt 50ti metrové 8a...
Stěhování do auta... Moje ložnice a výhled k snídani.
"Vy jste tady jak na táboře, každý den ohýnek a pařba," řekl Pepa aměl pravdu. Fajn místo u řeky a fajn večer s českou partou.
Objevování mekky sportovního lezení v Albertě: Acephale
Spokojenost po tvrdé práci v Blue Jeans se Zdendou
Červen - Zdendův vymodlený výlet do Bugaboos.
Podmínka na nástupu. Zdenda rozehřívá prsty na širočinu.
Červenec a nový job na stěně. Konečně fajn práce.
 Bow Valley foceno cestou na Raven's Crag
 Honzovy narozky na Acephalu - oslava, lezení a zasloužený odpočinek

Na Acephalu to začíná být seriózní. Zbytečná Existence 8c
Srpen: Nepovedený výlet do Jasperu a ráno po špatných zprávách z domova.
Stále srpen... další den, který si budu pamatovat: Ráno v šest před prací vyběhnout na Lookout a odjistit Honzu v projektu, šup do práce a večer si jít zalézt na Acephale...
Září a návštěva rodičů: Výlet kolem BC a na Vancouver Island.

Bouldrování s taťkou pod Chiefem.

Trhlinka ve Squamishi
Naši si užívají pohodu ve Skaha

Joffrey Lakes s našima. Korejské turisty je potřeba trochu vycukat.
Říjen a podzim v Canmore

Coliesum konečně dobyto, lano vyneseno, projekty rozpracovány. Nachystáno na další rok.

Tohle sem nemůžu nedat. Výšlap do Echa začíná být příliš lehký tak si to stěžujeme podmínky... Honza bere flašku vína taky aby mi nebylo líto, že nemůžu lézt se zraněným prstem.
Zima a tma, ale to lezení stojí za to. Jedno z posledních lezení na Coliseu... Příští rok znovu?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Život...

...je hra.
Některé hry jsou povinné. Například hra peněz. Některé hry si volíme. Já a dalších pár stejně postižených jedinců hrajeme hru lezení.  Někdo hraje hru lépe, někdo hůře. Někdo si ani neuvědomuje, že je ve hře. Někdo naopak hraje hru výborně. Ještě lepší je ale ten, kdo ví, že může měnit pravidla. Má hra v Canmore začíná plánováním, kdy se vydám na skály. Konečně jsem dostal svůj "vysněný" job na lezecké stěně a pracovní schedule začíná požírat volné dny.

Čas na lezení se vždycky najde. Něco se sem tam vyleze, tak si člověk řekne, že teď už dobrý, může si užívat lezení bez zbytečného sezení v laně, nervů a frustrace. Jenže pak se objeví další cesta, další krok nahoru, další brouk do hlavy.



Jméno cesty krásně ilustruje naše snažení. Existence Mundane. Zbytečnost bytí. Vždyť co je zbytečnějšího než snažit se vylézt kousek skály. Co to komu dá? Kolik si tím vyděláš? Kolik času ztratíš? Kolik jiných zážitků bys mohl mít místo zkoušení jedné cesty pořád dokola? A přece, …

Lezení a život, život a lezení.

Datum minulého příspěvku hlásí rok 2015 a já se tu snažím sepsat nový příspěvek. Proč? No přece kvůli vám, kamarádi. Skajpy a messengery jsou skvělá věc, ale na efektivitě ztrácí osmihodinovým posunem. Jsme od sebe daleko a když už se sejdeme, není čas se podělit o všechno. Kromě toho, život v Kanadě je rychlý. To je fakt. Pokud víte, že vám zbývá rok do odjezdu, málokdy odřeknete kamarádovi hike, protože se vám zrovna chce zůstat doma. Nezrušíte lezení ve vícedélkách, protože příští rok budete mít určitě lepší formu a ta cesta tam pořád bude. Nevykašlete se na žíznivého kamaráda, který chce jít na pivo, protože... no dobrá tady je motivace zcela jiná :) Život klopýtá neznámo kam a po cestě ho čekají překážky, někdy malé a někdy velké.  Mám pocit, že ten můj dostal apetýt olympijského sprintera, který občas šlápne na vlastní nezavázanou tkaničku. Drama s vízy, kdy mělo moji budoucnost v rukou pár nabručených celníků. Výpověď v práci. Neschopnost najít si další. Stěhování do auta. Zjištění, že …