Přeskočit na hlavní obsah

Zabydlování

Po restu k nám zavítalo deštivé a větrné počasí. Jak větrné, jsme se přesvědčili uprostřed noci, kdy se mi složil stan a málem odletěl se všemi věcmi. Den nato tohle spartánské počasí pokračovalo a mnozí z nás už útěk z letní severní polokoule nepovažovali za tak dobrý nápad. Výlet mezi průtržemi do Fields of Joy byl spíše pokusem ze zoufalství.
Další den jsme dali oblast 8 Day Rain, kde kluci opět nasypali několik 7C+ a 8A, flashe onsajty, prostě kdo v tom má mít přehled. Namátkou bych vybral krásné (a vysoké) 8A The Arc, které Marťas vybouchal na první pokus, neznajíc strach (ten měli jen chytači). Honza zase dával nadějné pokusy v 8B Quintessential a zařekl se, že jestli tuhle obtížnost pokoří, můžeme mu ostříhat vlasy. Zajímavé. Mě se povedlo jedno 7C, kterému by se slušelo spíše B, ale aspoň něco. Na večer přišla podmínka a rozdělal jsem krásné 7C Timeout. Jo a Monča vylezla 7B+ na flash, málem bych zapomněl. To by byl zas oheň na střeše.
Kluci taky nelenili, Michal se snažil sundat pytel z Maniaca 7B a Vanity 7A+ a Kuba vylezl první 7A po dlouhé době a postupně přemlouvá prst, aby držel.
Včera se skupina, která tady ještě nebyla, vydala na návštěvu místní školy (samozřejmě, hlavní lákadlo byla večeře a otevřený bar), zatímco já a Michal jsme pozorovali kýčovitou hvězdnou oblohu. Dnešní rest jsme pojali aktivně a chtěli jsme se rozhlédnout po okolí z místního kopce. Bohužel nás zastavil bubák, který nám oznámil, že vstup na pozemek v průsmyku se platí 50R/osoba, takže jsme řekli Adijé a šli se projít s průvodcem do skal. Díky našemu orientačnímu smyslu jsme udělali prvovýstup krásným komínem jako z Adršpachu, jak jinak než s lahváčem v ruce.
Mějte se pěkně a čekejte na další report z lezeckého ráje!

Quintessential 8B

Timeout 7C

Kuba v 6C

Večeře u černoušků
Černoušci v akci

Komentáře

  1. Zdar všem, Tak to je parádní report, se stanem jsme to jednou zažili v Ospu v kempu, kde nám vítr přitiskl stan k zemi :) Honzovi přeju ať to 8B dá a aspoň dohola, všem přeju ať se hodně daří! Doufám Kubo, že prsty vydrží! Mějte se

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rok v Canmore

Jednoho dne tak skypuju s našima a oni mi říkají:"Víš že dneska to je rok, co jsi v Kanadě!" Uvažuju, co bych k tomu napsal. Ne že bych nechtěl nebo neměl co. Ale je toho hodně. Hodně dobrého i toho druhého, z čeho se člověk učí. Perfektní lidi, které jsem tady poznal i staří kamarádi. Asi osm prací, o kterých se mi ani nesnilo, že někdy budu dělat a to v dobrém i špatném. Pěkná místa, kam jsem se podíval a všechna legrace, kterou jsem si užil. Super lezení, které mi tady místní ukázali. To všechno v jednom roce.  Kamarádi noví i staří, všem vám děkuju za pomoc, kterou jste mi tady poskytli! Pro dnešek se netradičně s textem držím zpět a nechávám to na fotkách...
Listopad - první seznámení se skálou v Rockies

Nejlevnější a taky nejhnusnější pivo. A kulečník za dolar a čtvrťák. To je Canmore Legion Prosinec - mrazivá krása Canmore Jízda se psím spřežením. Jeden z mých prvních jobů v Kanadě.  Leden a první krůčky na skialpech... Panorama po cestě do práce I v lednu si člověk …

Život...

...je hra.
Některé hry jsou povinné. Například hra peněz. Některé hry si volíme. Já a dalších pár stejně postižených jedinců hrajeme hru lezení.  Někdo hraje hru lépe, někdo hůře. Někdo si ani neuvědomuje, že je ve hře. Někdo naopak hraje hru výborně. Ještě lepší je ale ten, kdo ví, že může měnit pravidla. Má hra v Canmore začíná plánováním, kdy se vydám na skály. Konečně jsem dostal svůj "vysněný" job na lezecké stěně a pracovní schedule začíná požírat volné dny.

Čas na lezení se vždycky najde. Něco se sem tam vyleze, tak si člověk řekne, že teď už dobrý, může si užívat lezení bez zbytečného sezení v laně, nervů a frustrace. Jenže pak se objeví další cesta, další krok nahoru, další brouk do hlavy.



Jméno cesty krásně ilustruje naše snažení. Existence Mundane. Zbytečnost bytí. Vždyť co je zbytečnějšího než snažit se vylézt kousek skály. Co to komu dá? Kolik si tím vyděláš? Kolik času ztratíš? Kolik jiných zážitků bys mohl mít místo zkoušení jedné cesty pořád dokola? A přece, …

Lezení a život, život a lezení.

Datum minulého příspěvku hlásí rok 2015 a já se tu snažím sepsat nový příspěvek. Proč? No přece kvůli vám, kamarádi. Skajpy a messengery jsou skvělá věc, ale na efektivitě ztrácí osmihodinovým posunem. Jsme od sebe daleko a když už se sejdeme, není čas se podělit o všechno. Kromě toho, život v Kanadě je rychlý. To je fakt. Pokud víte, že vám zbývá rok do odjezdu, málokdy odřeknete kamarádovi hike, protože se vám zrovna chce zůstat doma. Nezrušíte lezení ve vícedélkách, protože příští rok budete mít určitě lepší formu a ta cesta tam pořád bude. Nevykašlete se na žíznivého kamaráda, který chce jít na pivo, protože... no dobrá tady je motivace zcela jiná :) Život klopýtá neznámo kam a po cestě ho čekají překážky, někdy malé a někdy velké.  Mám pocit, že ten můj dostal apetýt olympijského sprintera, který občas šlápne na vlastní nezavázanou tkaničku. Drama s vízy, kdy mělo moji budoucnost v rukou pár nabručených celníků. Výpověď v práci. Neschopnost najít si další. Stěhování do auta. Zjištění, že …