Přeskočit na hlavní obsah

Tak jsme tu sami


Milý Adamův deníčku,
  ostravská polovina naší výpravy už je nezadržitelně na cestě do Krugeru a nás tu nechali na pospas alkoholu. Nakonec se rozhodli vydat se na cestu už včera večer a tím se připravili o další akci s ikonami boulderingové scény. Nalle a Dave v doprovodu osobního kameramana Camerona Meiera byli zdílní a tak můžeme prozradit, že se chystá velké video z letošních Rocklands. Takže sledujte stránky www.island.io a užívejte. Dave je tu poprvé a je nadšený z nádherných linií a také místního vína. Nalle už sem zavítal potřetí, má většinu těžkých věcí vylezených, a tak hledá nové oblasti a projekty.

  Co se našeho lezení týká, tak někteří úspěšně odškrtávají projekty a jiní léčí děravé prsty. Adam kosí jedno 7C za druhým (Teagardenroof, Kingdom in the Sky, Tea-time), Kuba si přelezl dlouholetý projekt z minulého výjezdu Minki za 7B, Monito brutálně zabrala v Kingdom in the Sky 7C a Better than nothing 7B+ a vypadá to, že se konečně rozlezla. Martin nelenil a poslal parádní Vice 8B a Armed response 8A+ v jeden den a přidal k tomu Black Shadow 8A+. Nejvíce času mu však zabralo In the middle of the Ass 8A, který Honza poslal na druhý pokus a hned vedle flashnulk Tis is Africa 7C+, ale shodli jsme se na lehčím 7C. Díry v prstech se pomalu hojí. Míša projektuje Jaws 7C a vypadá v tom víc než dobře. Po příjezdu z Krugeru to určitě pošle. To, že má formu nám všem ukázal v Tea-arch 7B, který poslal druhým pokusem a ostatní docela potrápil.

  Rest day jsme strávili výletem na místní Flower routes a pak jsme se jeli podívat na údolí s vodopádem. Představu, jak to tam bylo hezké, si jasně uděláte z fotek.

  Lezeckých fotek moc nemáme, zato snad budou videa :).

 Baboonova a Honzova ruka

 Panoráma kytek (klikni pro zvětšení)

Monito v Kingdom in the Sky 7C 

Recese v kytkách



Vodopád

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bystřička - Otevřená Náruč a další

Otevřenou náruč jsem poprvé zkusil někdy v roce 2009. To byly doby, kdy jsme začínali s boulderingem. Pamatuju si, že na Bystřičku jsme poprvé vyrazili o rok nebo dva dřív a naším jediným vybavením byly dvě karimatky a lezečky. Venca už měl v té době naplno rozjeté čištění oblasti, vznikaly bouldry, které jsme nepochopili a taky projekty, které jsme nepochopili už vůbec.  Právě v roce 2009 se konala na Bystřičce sejšn, kde Náruč vylezl Martin Stráník a ohodnotil ji kosmickou obtížností 7C+. Od té doby jsem bouldroval všude možně, ale na Bystřičku jsem se čas od času vždycky vrátil, abych Náruč pozkoušel. Otevřená Náruč je poplatná svému názvu - leze se rukuma po dvou hranách, z nichž pravá je poměrně ostrá a levá je oblejší. K tomu je třeba přičíst slušný sklon a mizerné stupy. Na Náruči jsem se náhodou octl i na Štědrý den 2013 s Michalem, kdy byla původně v plánu Velá. Poprvé jsem udělal spodní tři kroky, z nichž nejtěžší je přískok oblé hrany s hodně plytkou dírkou. Vrchní, podobný kr…

Rok v Canmore

Jednoho dne tak skypuju s našima a oni mi říkají:"Víš že dneska to je rok, co jsi v Kanadě!" Uvažuju, co bych k tomu napsal. Ne že bych nechtěl nebo neměl co. Ale je toho hodně. Hodně dobrého i toho druhého, z čeho se člověk učí. Perfektní lidi, které jsem tady poznal i staří kamarádi. Asi osm prací, o kterých se mi ani nesnilo, že někdy budu dělat a to v dobrém i špatném. Pěkná místa, kam jsem se podíval a všechna legrace, kterou jsem si užil. Super lezení, které mi tady místní ukázali. To všechno v jednom roce.  Kamarádi noví i staří, všem vám děkuju za pomoc, kterou jste mi tady poskytli! Pro dnešek se netradičně s textem držím zpět a nechávám to na fotkách...
Listopad - první seznámení se skálou v Rockies

Nejlevnější a taky nejhnusnější pivo. A kulečník za dolar a čtvrťák. To je Canmore Legion Prosinec - mrazivá krása Canmore Jízda se psím spřežením. Jeden z mých prvních jobů v Kanadě.  Leden a první krůčky na skialpech... Panorama po cestě do práce I v lednu si člověk …

Lezení a život, život a lezení.

Datum minulého příspěvku hlásí rok 2015 a já se tu snažím sepsat nový příspěvek. Proč? No přece kvůli vám, kamarádi. Skajpy a messengery jsou skvělá věc, ale na efektivitě ztrácí osmihodinovým posunem. Jsme od sebe daleko a když už se sejdeme, není čas se podělit o všechno. Kromě toho, život v Kanadě je rychlý. To je fakt. Pokud víte, že vám zbývá rok do odjezdu, málokdy odřeknete kamarádovi hike, protože se vám zrovna chce zůstat doma. Nezrušíte lezení ve vícedélkách, protože příští rok budete mít určitě lepší formu a ta cesta tam pořád bude. Nevykašlete se na žíznivého kamaráda, který chce jít na pivo, protože... no dobrá tady je motivace zcela jiná :) Život klopýtá neznámo kam a po cestě ho čekají překážky, někdy malé a někdy velké.  Mám pocit, že ten můj dostal apetýt olympijského sprintera, který občas šlápne na vlastní nezavázanou tkaničku. Drama s vízy, kdy mělo moji budoucnost v rukou pár nabručených celníků. Výpověď v práci. Neschopnost najít si další. Stěhování do auta. Zjištění, že …