Přeskočit na hlavní obsah

Game of Thrones

Jak už bylo řečeno mnohokrát. Splněný sen o dospělé fantasy sérii převedené na plátno s majestátní výpravou, natočenou podle kvalitní předlohy a stejně dobře zpracovanou. I přesto, že mám k Trůnům své výhrady, jsou spíše záležitostí osobního vkusu.  Sem tam něco lítá, znovu se budu opakovat: Do kolonky „dospělé fantasy“ se projekt nedostane kvůli sexu, chlastu, močení a podobně (i když proti tomu nic nemám). Když se potom děj přesune na Zeď, kde by měli být ti nejdrsnější z nejdrsnějších, ale ve skutečnosti to vypadá, jako kdyby Jarka Metelka potkal Metráčka na Akademii čar a kouzel, prostě to nejde dohromady s tou rádoby „adult“ škatulkou. Ale to je jen maličkost. Ve skutečnosti to celé funguje skvěle, i když to není úplně to, co by jeden čekal. Více než magie se zde dočkáte pletichaření a S-K-V-Ě-L-Ý-C-H dialogů, které Trůny táhnou. Jak je dnešní době zvykem, nic není černobílé a tak se i na druhé straně barikády setkáme s vyloženými sympaťáky (skvělý Peter Dinklage). Všem jde čirou náhodou o všechno jiné než o mír, a tak se schyluje k pořádnému průseru. Neprozradím snad mnoho, když řeknu, že prvních deset dílů je spíše předehrou k tomu, co přijde. A proto vyplývá největší zklamání z faktu, že budeme muset na pokračování tohohle skvostu počkat do příštího roku.
http://www.csfd.cz/film/263138-hra-o-truny/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rok v Canmore

Jednoho dne tak skypuju s našima a oni mi říkají:"Víš že dneska to je rok, co jsi v Kanadě!" Uvažuju, co bych k tomu napsal. Ne že bych nechtěl nebo neměl co. Ale je toho hodně. Hodně dobrého i toho druhého, z čeho se člověk učí. Perfektní lidi, které jsem tady poznal i staří kamarádi. Asi osm prací, o kterých se mi ani nesnilo, že někdy budu dělat a to v dobrém i špatném. Pěkná místa, kam jsem se podíval a všechna legrace, kterou jsem si užil. Super lezení, které mi tady místní ukázali. To všechno v jednom roce.  Kamarádi noví i staří, všem vám děkuju za pomoc, kterou jste mi tady poskytli! Pro dnešek se netradičně s textem držím zpět a nechávám to na fotkách...
Listopad - první seznámení se skálou v Rockies

Nejlevnější a taky nejhnusnější pivo. A kulečník za dolar a čtvrťák. To je Canmore Legion Prosinec - mrazivá krása Canmore Jízda se psím spřežením. Jeden z mých prvních jobů v Kanadě.  Leden a první krůčky na skialpech... Panorama po cestě do práce I v lednu si člověk …

Bystřička - Otevřená Náruč a další

Otevřenou náruč jsem poprvé zkusil někdy v roce 2009. To byly doby, kdy jsme začínali s boulderingem. Pamatuju si, že na Bystřičku jsme poprvé vyrazili o rok nebo dva dřív a naším jediným vybavením byly dvě karimatky a lezečky. Venca už měl v té době naplno rozjeté čištění oblasti, vznikaly bouldry, které jsme nepochopili a taky projekty, které jsme nepochopili už vůbec.  Právě v roce 2009 se konala na Bystřičce sejšn, kde Náruč vylezl Martin Stráník a ohodnotil ji kosmickou obtížností 7C+. Od té doby jsem bouldroval všude možně, ale na Bystřičku jsem se čas od času vždycky vrátil, abych Náruč pozkoušel. Otevřená Náruč je poplatná svému názvu - leze se rukuma po dvou hranách, z nichž pravá je poměrně ostrá a levá je oblejší. K tomu je třeba přičíst slušný sklon a mizerné stupy. Na Náruči jsem se náhodou octl i na Štědrý den 2013 s Michalem, kdy byla původně v plánu Velá. Poprvé jsem udělal spodní tři kroky, z nichž nejtěžší je přískok oblé hrany s hodně plytkou dírkou. Vrchní, podobný kr…

Lezení a život, život a lezení.

Datum minulého příspěvku hlásí rok 2015 a já se tu snažím sepsat nový příspěvek. Proč? No přece kvůli vám, kamarádi. Skajpy a messengery jsou skvělá věc, ale na efektivitě ztrácí osmihodinovým posunem. Jsme od sebe daleko a když už se sejdeme, není čas se podělit o všechno. Kromě toho, život v Kanadě je rychlý. To je fakt. Pokud víte, že vám zbývá rok do odjezdu, málokdy odřeknete kamarádovi hike, protože se vám zrovna chce zůstat doma. Nezrušíte lezení ve vícedélkách, protože příští rok budete mít určitě lepší formu a ta cesta tam pořád bude. Nevykašlete se na žíznivého kamaráda, který chce jít na pivo, protože... no dobrá tady je motivace zcela jiná :) Život klopýtá neznámo kam a po cestě ho čekají překážky, někdy malé a někdy velké.  Mám pocit, že ten můj dostal apetýt olympijského sprintera, který občas šlápne na vlastní nezavázanou tkaničku. Drama s vízy, kdy mělo moji budoucnost v rukou pár nabručených celníků. Výpověď v práci. Neschopnost najít si další. Stěhování do auta. Zjištění, že …